Potměšilý host

Hana Hegerová

EJsou čtyři ráno nebo víc.
Jsem vzhůru, koukám na měsíc, anebo dolů do ulic,
G#mkde lampy bloudí.
Snad je to jedna z nočních F#můr,
co Evidím, to je soudní Hdvůr a ten mě F#teď souEdí.
ESoud rána, to je nespavost
a notně potměšilý host
je seriózní na výsost, a G#mtak mě teď soudí.
Já ale kuráž posbíF#rám a řeknu: všechno popíErám.
Jen ať si mě HsoudíH4sus     H 
ať mně klidně Esoudí, já se nepřiF#4susznám__F#.
F#/HSou_Hdí tady mou nápadnou růž.
Dnes mě C#msoudí kdejaký náhodný muž,
že chci F#4susstále jen dávat i F#brát,
že mám v F#4susúmyslu žít, jak se F#dá.
V proudů Hdní míjejících,
občané G#mpřísedící, k tomu já se C#mvám
nikdy nepřizEnám, já se nepřizHnám.
Mí milí asi nevědí,
že slouží službu medvědí,
že v roli svědků povědí, že mám ráda třeba růže.
I to, že ještě radši spím a ve snu často zabloudím
k vůni mužské kůže, to mi nepomůže.
Co napůl je, chci docela.
Chci vstát jak ptáci z popela a dělat, co se nedělá.
A za to mě teď soudí.
Chci v kádi světa hledat špunt.
Když na huntě jsem, poznám hunt.
A v zlatě jeho kontrapunkt,
proto nezabloudím,
a tak se nepřiznám.
Soudí tady mou...
Ten soud mi říká: Už to vzdej,
jen na sebe podívej a za pravdu nám dej,
že jsi pěknej ptáček.
Jen pohleď na svou minulost
a pochop, že v nás hárá zlost,
tak požádej nás o milost
a začni s pláčem.
Já koukám vzhůru na měsíc
a taky dolů do ulic a sama sebe slyším říct:
nejsem z těch, kdo loudí.
Už nechte dalších průtahů.
Jsem vinna v plném rozsahu.
Hlasům, co mě soudí,
já se přiznávám.
Soudí tady mou nápadnou růž.
Dnes mě soudí kdejaký náhodný muž,
že chci dávat i brát,
že mám v úmyslu žít jak se dá.
V proudů dní míjejících,
občané přísedící, k tomu já se vám
plně přiznávám, já se přiznávám.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:14.191+00:00
Výsledky hledání: